Očima českých lesníků

Jana ČACKÁ

V druhém zářijovém týdnu uspořádal Oblastní výbor Liberec České lesnické společnosti zájezd na Slovensko s cílem nahlédnout za hranice České republiky na krásy jiných lesů i práci jiných lesníků. Členy České lesnické společnosti jsou profesní lesníci, kteří pracují v širokém spektru možných firem, LČR s. p., VLS, ÚHÚL, v obecních a soukromých lesích, v lesních akciových společnostech, správách CHKO, jako pracovníci státní správy lesů apod. Účastníky našeho zájezdu byli také lesníci pracující ve státních, městských, obecních či soukromých lesích, pro taxační firmu, akciovou společnost, pro státní správu i věkem zasloužilí lesníci na odpočinku. Troufám si tvrdit, že všichni jsou lesníky nejen svým vzděláním a profesí, ale i srdcem. Proto nám nemohl být lhostejný pohled na smrkové porosty s vysokým množstvím kůrovcových ok, napadených stěn i jednotlivých stromů hustě plošně rozmístěných. Zjištění, že se tato hmota nezpracovává, protože se jedná o 5. zóny chráněných území bez zásahu, nás neuklidnil. Při cestě od Slovenského ráje po Vysoké a Belianské Tatry jsme měli dojem, že tato zóna je od jižních hranic s Maďarskem k severním s Polskem. V žádném případě nechceme vyvolávat mezinárodní konflikt. Vyjadřujeme pouze svůj názor. Dlouhotrvající spor, je-li nebo není lýkožrout přítelem lesa na Šumavě s konečným výsledkem stovek souvislých hektarů suchých porostů, by měl být příkladem varovným nikoliv hodným následování. Od kdy neplatí, že Lýkožrout smrkový je nejškodlivějším kůrovcem ve střední Evropě? Je opravdu možné tak rychle zapomenout na následky velkých kůrovcových kalamit za poslední století? Skutečně se jedná jen o likvidaci „nepůvodních a nevhodných“ porostů? Pohled do porostů ve svazích nenabízel žádné alternativy. Při nezasahování dojde k jejich velkoplošnému rozpadu vlivem kalamitního přemnožení kůrovce. Jedinou alternativou je doba, která k tomu bude potřeba v závislosti na vývoji počasí a počtu generací kůrovce v následujících sezónách. V krajině střední Evropy, hustě osídlené, kde je zásadním národohospodářským příjmem turistický ruch se jedná přímo o nemístný hazard s budoucností, nikoliv jen lesů a lesníků, ale všech zde žijících obyvatel. Negativní změny vodního režimu a klimatu celých oblastí na sebe nenechají dlouho čekat. Dle našeho názoru by změny dřevinné skladby na bližší té původní měly být rozvrženy do delšího časového období s možností ekonomického využití řízených procesů, nikoliv v krátkém čase takovým drastickým a bezohledným způsobem. Přejeme slovenským lesníkům a nejen jim, aby se jim podařilo uchovat přírodní krásy Slovenska do budoucna v podobě, kterou od svých předků převzali. Za účastníky lesnického zájezdu 

Ing. Jana Čacká, předsedkyně Oblastního výboru České lesnické společnosti