Ostřetínští koně v minulosti a v současnosti

Jiří JUNEK

Jeden z posledních soustředěných chovů chladnokrevných norických koní pro lesní hospodářství v České republice je ve Středisku chovu koní Ostřetín, Lesní společnosti Teplá, a. s. Využívání koní pro práci v lese se v posledním půlstoletí výrazně snížilo, ještě v roce 1955 koně v ČR přibližovali 95 % vytěženého dříví a z 50 % zajišťovali i jeho odvoz. V 80. letech se podíleli již jen na přibližování a to z 30 %. Nyní koně přibližují mezi 5 - 10 % celkově přiblíženého dříví. Představenstvo společnosti se i přes snížený zájem odběratelů snaží zachovat cenný genetický potenciál chovného stáda s využitím prostředků plynoucích ze zisku celé akciové společnosti a dotačních titulů poskytovaných Ministerstvem zemědělství České republiky. Zatím jedinou cestou k udržení chovu je přerozdělování prostředků v rámci všech aktivit společnosti.

LESNÍ SPOLEČNOST TEPLÁ, a. s.

Společnost vznikla transformací Západočeských státních lesů - Lesního závodu Teplá k 1. 9.  1992. Od počátku existence až do dnešní doby poskytuje dodavatelským způsobem služby státnímu podniku Lesy ČR na ploše 10 - 11 tis. hektarů.

KONĚ U LESNÍ SPOLEČNOSTI TEPLÁ

Zejména terénní zvláštnosti Tepelské vrchoviny hovoří ve prospěch používání koní, kteří se zde uplatňují mnohem více, než je celostátní průměr (30 % celkově přiblížené hmoty proti 5 - 10 % v ČR). Společnost zaměstnává 5 - 6 vlastních pracovníků s koňmi a přibližně stejný počet dodavatelsky pracujících kočích. Pracují především v probírkách při odstraňování lapáků a v roztroušených nahodilých těžbách. Na řadě lokalit je předepsaná kombinovaná technologie soustřeďování dříví - vyklizování koněm a přibližování traktorem. Celkový objem dříví přiblíženého koňmi osciluje okolo 20 tis. m3 za rok.

NORICKÝ KŮŇ

Název norického koně je odvozen od místa jeho vzniku, starořímské provincie Noricum, která ležela v alpské části Německa a Rakouska. S povozy obchodníků se tito koně dostávali do Čech, kde se stali základem např. netolického chovu a v 19. století byli nejpoužívanějším plemenem. Tito koně jsou všestranně využitelní, vhodní do zápřahu i pod sedlo, ale těžiště jejich práce vždy bylo v zemědělství a lesnictví. Pro práci v lese je norik nejvhodnější plemenem, protože svými vlastnostmi - optimálním poměrem tažné síly a pohyblivosti v lesních terénech, skromností, tvrdou konstitucí a dobrými kopyty - předčí svého konkurenta, chladnokrevného koně chovaného na podkladě belgické krve. Nevýhodou norika je pozdější dospívání. Kombinace genetické výbavy a drsnějších klimatických podmínek ostřetínského chovu v Tepelské vrchovině dávají předpoklad dobrých užitkových vlastností a otužilosti koní nejenom pro práci v lesním hospodářství.

POČÁTKY OSTŘETÍNSKÉHO CHOVU

Chov koní v Ostřetíně byl založen v roce 1952. Důvody, které k tomu lesníky vedly, pramenily z poválečné situace. Koní byl nedostatek a na trhu se uplatňovaly handlířské praktiky, které snižovaly kvalitu a zkreslovaly cenu nabízených koní. Nejprve zde byli chováni huculští koně, kteří se v lesnické praxi neosvědčili. Postupně, do roku 1960, se ostřetínský chov pře-orientoval na chladnokrevného koně. V chovném stádě matek s belgicko-norickou krví stále více převládal plemenářským úsilím preferovaný norický typ. Výsledkem je dnešní chovné stádo chladnokrevných klisen s převahou norické krve, jejíž podíl se stabilizoval počátkem 80. let. V současné době tvoří stádo plemenný hřebec, devatenáct chovných klisen a sedm sedmiměsíčních hřebečků.

VÝCHOVA A VÝCVIK KONĚ

Koně si od narození zvykají na přítomnost ošetřovatele, který jim vštěpuje základní návyky spojené s krmením, ošetřováním a získává si jejich důvěru. Přirozený pohyb a styk s ošetřovatelem jsou hlavní výchovné prostředky u hříbat do dvou let věku (přípravný výcvik). Přibližně od této doby se u chladnokrevných koní začíná s výcvikem spojeným s postrojováním, uzděním, zapřaháním a zaučováním v tahu. Vybrané klisničky jsou postupně připravovány na výkonnostní zkoušky, které absolvují ve třech letech a podle jejich výsledků mohou být zařazeny do chovu. Hodnotí se původ, exteriér, užitkové vlastnosti a výkonnost. Komise posoudí jednotlivá kritéria známkami z desetistupňové škály a podle součtu jsou klisny zařazeny do pěti tříd (Super Elita, Elita, I. - III. třída), které určují jejich chovnou hodnotu. Současné chovné stádo v Ostřetíně se skládá z 17 klisen z nichž 11 je zapsáno v Hlavní plemenné knize (Super Elita, Elita) a 6 v Plenenné knize (I. třída). Perspektivní hřebečci jsou vykupováni v době odstavu (5 - 6 měsíců stáří) píseckým hřebčincem, kde procházejí zkouškami a mohou působit v chovu. Speciální výcvik zaměřený na soustřeďování dříví není přímo ve středisku reálný, kočí preferují vlastní docvičení a zvýšená cena, která by byla důsledkem vyššího stupně výcviku není na trhu uplatnitelná.

RECESE CHOVU

V době největší poptávky ze strany Západočeských státních lesů v 80. letech dosahoval počet chovaných koní 150 - 180 kusů. Po transformaci lesního hospodářství počátkem 90. let se většina koní používaných v lese dostala do soukromých rukou, což spolu se zvýšenými náklady na soustředěný chov, nástupem nových těžebních technologií, aj., způsobilo krizi většiny specializovaných chovů. Živnostníci pracující s koňmi v lese nejsou ochotni přistoupit na reálné ceny a používají méně kvalitní koně získané často nelegálními způsoby. V současné době je kalkulovaná cena jednoho koně ostřetínského chovu 150 tis. Kč, avšak tržní cena se pohybuje okolo 30 tis. Kč.

SOUČASNÝ STAV

Po převzetí chovu Lesní společností Teplá, a. s., v roce 1992 zde bylo asi 100 koní. Přibližně před sedmi lety se začaly výrazně projevovat citelné ekonomické ztráty. Po vyhodnocení poptávky, která dlouhodobě dosahuje 25 koní ročně, byl po konzultaci s plemenářskými odborníky stanoven optimální počet klisen v chovném stádě na 15 s jedním plemenným hřebcem a třemi ročníky hříbat. Celkový stav by měl být okolo 30 koní. Chovné stádo s 20 klisnami může ročně zajistit asi 12 hříbat, což by podle odhadů mohlo zvýšit prodejní cenu, protože by roční nabídka nedosahovala poptávaného množství. Před dvanácti lety byla prodejní cena tříletého koně na úrovni 60 tis. Kč a dnešní ceny dosahují v nejlepších případech pouze 40 tis. Kč. Méně kvalitní koně se prodávají za 25 - 30 tis. Kč. Mezi odběrateli dominují se 70% podílem živnostníci v lesním hospodářství a jedna třetina celkového počtu prodaných koní se dostává k majitelům se zájmem o rekreační ježdění. Přibližně tři koně ročně se prodají k těmto účelům i do Spolkové republiky Německo.

PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI A STÁTNÍ PODPORA

Provoz střediska chovu koní v minulosti zajišťovalo i 19 zaměstnanců, nyní zde pracuje pět dělníků. Protože samotný chov koní není ekonomicky soběstačný, v rámci střediska chovu koní je chován masný typ skotu (50 - 100 kusů). Základem je český strakatý skot připouštěný býkem plemene Aberdeen Angus, které je vhodné pro extenzivní chov i v náročných podmínkách s nízkými požadavky na ošetřovatelskou péči. Středisko obdělává asi 25 hektarů orné půdy, kde pěstuje obilí pro vlastní spotřebu.

Společnost čerpá dotace na provoz střediska ze zemědělských titulů, nejvíce jich plyne na údržbu travních porostů. Z dotací zaměřených na chov koní převažuje příspěvek na odchov hříbat od plemenných klisen a na mladé klisny zapsané do plemenné knihy. Dotace na podporu šlechtitelské práce nepřipadá u norika ostřetínského chovu v úvahu, protože není původním českým plemenem. Pouze na chov koní dosahují státní dotace asi 100 tis. Kč ročně, v přepočtu na jednoho prodaného koně je to 5 tis. Kč. Dotace celkem ze všech zemědělských titulů jsou ve výši 900 tis. Kč za rok. V roce 2005 nezískali žádnou dotaci z titulu chovu koní.

PERSPEKTIVY CHOVU

Celková situace akciové společnosti byla v minulých letech příznivá i přes ztrátu chovu koní, která v roce 2000 dosáhla 2 mil. Kč. Letošní rok zatím nevypadá tak dobře, zejména díky poklesům cen pilařské kulatiny i vlákniny. Vedení předpokládá v letošním roce jen mírný zisk. Pokud budou v dalších letech výsledky hospodaření celé firmy v oblasti zisku není důvod k obavám o ostřetínský chov. Pro akciovou společnost hraje významnou roli zachování historické tradice chovu koní a jeho ojedinělost v České republice, protože zůstal jako jeden z posledních dřívějších rozmnožovacích chovů norika. Představenstvo Lesní společnosti Teplá, a. s., vyslovilo podporu chovu koní a počítá s jeho pokračováním. Podmínkou je nulová ztráta střediska, což se druhým rokem daří plnit.

Z ekonomického hlediska je situace samostatného chovu neúnosná. Hlavním úkolem je s podporou státu překonat nepříznivé období a nalézt nové způsoby uplatnění chladnokrevných norických koní. Jedna z cest vede přes využívání koní v agroturistice. Ze strany státu by měla vycházet motivace k obnově a rozvoji venkova a s tím spojeného návratu chladnokrevných koní k vesnickému koloritu i v jiných úlohách než jako tažná síla v lesnictví a zemědělství.