Lesnický podvečer byl věnován médiím

Do bohatého spektra akcí, které pořádá Česká lesnická společnost, patří i Lesnické klubové podvečery. Konají se pravidelně každý měsíc v Praze na Novotného lávce. Výběr témat je bohatý. Například na říjen vybral tajemník ČLS Ing. Pavel Kyzlík téma Lesnické a myslivecké časopisy.

Moderátor lesnického podvečera Jiří Junek toto téma rozšířil na lesnická média všeobecně. Nejprve vzpomněl zakladatele prvního lesnického časopisu HÁJ Jana Doležala. V příspěvcích o historii, současnosti a záměrech časopisů dále hovořil za Lesnickou práci a Svět myslivosti Ing. Otto Lasák, za časopis Myslivost Ing. Jan Kasina, o vývoji a současnosti časopisu Silva Bohemica hovořil Jiří Junek, který zmínil také podnikový časopis Lesu Zdar a slovenské časopisy Lesník a Les. Vzpomněl spolupráci s redakcí podnikového časopisu Lesů Slovenské republiky, s.p., Lesník. Bohužel je to jen jedna z mála cest, kterou čtenáři – lesníci , myslivci a přátelé přírody - dostávají informace z obou blízkých zemí.

O elektronických médiích a jejich přednostech i nevýhodách hovořil  správce internetového portálu www.lesnictví.cz Ing. Vít Skála. Na závěr svého vystoupení vyslovil přesvědčení o potřebnosti tištěných i elektronických médií, která se vzájemně doplňují a mohou existovat vedle sebe.

Přednášející svoje příspěvky doplňovali ukázkami  historických i současných periodik i časopisů z okolních zemí. Pozornost vzbudil zejména slovenský časopis Lesník. Lesnického podvečera se zúčastnili takové osobnosti, jako například Ing. Ctirad Rakušan a Prof. Ing. Josef Gross, Csc.

Typickým znakem naší doby je, že veškeré bytí a nebytí nejen lesnických periodik se točí kolem peněz. To bylo konstatováno i v diskusi. Krásné mohou být náměty a projekty na komunikaci s veřejností, ale na jejich realizaci nejsou peníze. V České republice bylo připraveno a částečně realizováno několik dobrých projektů, včetně lesní pedagogiky a námětu na lesnicko-dřevařsko-myslivecký televizní seriál, byly realizovány lesnické programy na významných akcích, ale všechny tyto záležitosti byly buď pozastaveny, nebo ztratily metodické a organizační zajištění. Kolegové ze Slovenska od nás nejprve čerpali náměty a zkušenosti, potom je zdokonalili a vytvořili vlastní projekty a úspěšně je realizují, i když také nemají finančních prostředků nazbyt. Správně odhadli důležitost akcí, které je potřeba podporovat. Pochopili, že si lesníci, myslivci a dřevaři nemohou před problémy a kontakty s veřejnosti hrát na mrtvé brouky a čekat, až je nějaký „odborník“ ve sdělovacích prostředcích napadne na základě mnohdy zkreslených a tendenčních informací. Bohužel my jsme v tomto ustrnuli.

Pochopitelně si nemůžeme myslet, že lesnictví, dřevařství a myslivost jsou středem zájmu veřejnosti, která netouží po ničem jiném, než po informacích z našeho oboru. Těžko proto také prorazíme s našimi časopisy na volný trh. Když tak jen ve velmi nízkém nákladu pro úzký počet čtenářů. Pozitivní záležitosti současné konzumenty informací příliš nezajímají.

Na Slovensku se však podařila jiná věc. V září tohoto roku oslavila redakce lesnického a mysliveckého televizního pořadu Halali sté vydání. Tento televizní čtrnáctideník je vysílán v sobotu dopoledne a je reprízován v úterý a ve čtvrtek vždy na stanici STV 2. U veřejnosti má velký ohlas. Sledují jej lesníci, myslivci a příznivci i ochránci přírody.

Pořad má vynikající úroveň a těší se všestranné podpoře Ministerstva pôdohospodárstva a Ministerstva životného prostredia Slovenské republiky. Škoda, že u nás nemá zatím podobný projekt šanci. Návštěvníci lesnického klubového podvečera měli možnost zhlédnout z CD nosiče srpnové vydání tohoto pořadu, který byl věnován myslivosti u Vojenských lesů a statků na Záhorí, lesnictví a zpracování dříví v Rakousku, informaci o tom, že do velké rodiny myslivců patří i prezident SR, zajímavá byla reportáž ze Dne stromu v lesnickém skanzenu v balocké dolině Vydrovo.

 

Lesy a jejich příspěvek k rozvoji regionů po vstupu ČR do Evropské unie

Takový byl název semináře, který 7. října 2004 uspořádal VÚLHM Jíloviště-Strnady ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a připravil a uváděl pracovník VÚLHM Ing. Jiří Matějíček, CSc., v Centru celoživotního vzdělávání ŠLP ve Křtinách u Brna.

Tento seminář navázal na obdobný seminář konaný v loňském roce na téma lesy jako součást venkova. Podle názvu spolupořadatele semináře ve Křtinách je jasné, že v tomto směru se novými aktéry na politické scéně staly „kraje“.

Podle Evropské komise přibližně 80% území EU může být označeno jako venkovské. Lesy jsou více vnímány s perspektivou kvality přírody a krajiny a méně jako ekonomická aktivita nebo nosič služeb. Budoucí evropská lesnická politika bude klást pozornost na nemateriální užitky plynoucí z lesů pro venkovské oblasti.

Na semináři zazněly příspěvky na tato témata: Dotace ze strukturálních fondů EU do lesního hospodářství v rámci operačního programu, Seznámení s Programem rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje, Zkušenosti s využitím biomasy z lesa jako obnovitelného a alternativního zdroje energie, Příprava vyhlášky o náhradě újmy za ztížení lesního hospodaření dle zákona č. 218/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Ekonomicko-právní poradenství v lesním hospodářství ve vztahu k EU a Inovace v lesním hospodářství. Velice konkrétní příspěvek Činnost ŠLP Křtiny a jeho vliv na sociálně ekonomické klima v regionu přednesl ředitel ŠLP Křtiny Ing. Jaroslav Martínek, CSc.

Podrobné informace získáte ze sborníku, který je připravován jak v tištěné, tak v elektronické podobě.

V pasáži své přednášky Lesy a rozvoj regionů – venkova hovořil Ing. Matějíček, CSc., o budoucím potenciálu, který vytvoří pracovní příležitosti, dodatečné zdroje příjmů, umožní energetické využití dřeva a aktivity pro volný čas, jako je venkovská turistika a rekreace. K tomu bude možno využít politiky daní a odvodů, aktivního sdružení vlastníků lesa, tržní realizace ekologických a rekreačních funkcí a iniciativy pro vytvoření rozšířeného trhu práce. K tomu všemu je nutné čerpat informace.

Ze závěru semináře jsme vybrali tyto teze a myšlenky: les je budoucnost a má perspektivu. Lesnicko-dřevařský sektor má v EU šanci. Lesníci musí prokázat svoji profesionalitu a kompetentnost. Lesy v EU budou integrálnější, provádět národní lesnickou politiku bude obtížnější. A snad nejdůležitější zásady – bez ziskového lesního hospodářství nelze zajistit trvale udržitelné hospodaření. Lesníci musí sledovat trendy – co má v EU zelenou. Musí „vystoupit z lesů“ a komunikovat, aby tak zlepšili obraz své profese u veřejnosti.

 

Prestižní cenu nožířů vyhrál student lesnické fakulty z Brna  

Letos se již XV. Mezinárodní salón rytců nožů konal ve dnech 2. a 3. října 2004 v Paříži na hlavním bulváru nedaleko Vítězného oblouku v nádherném paláci z 19. století. Zúčastnilo se jí 105 vystavovatelů ze 35 zemí Evropy, Asie, Afriky a Ameriky, všechno uznávaných a zkušených kapacit.

Na nejprestižnější Mezinárodní salón rytců nožů, který pravidelně pořádá mezinárodní organizace S.I.C.A.C., není možno se přihlásit. Účastníky z celého světa zvou pořadatelé na základě odborného renomé a dosažených výsledků na národních a jiných mezinárodních přehlídkách.

Po slavnostním vyhlášení výsledků přehlídky se redaktoři odborných nožířských časopisů a významných sdělovacích prostředků, sběratelé a účastníci mezinárodního nožířského salónu shromáždili kolem nenápadného osmadvacetiletého mladíka z Brna, který jako původně Čechoslovák, nyní občan České republiky na tomto mezinárodním fóru vyhrál. Poprvé v historii zvítězil umělecký rytec s kolekcí nožů zdobených loveckými motivy od pravěku po současnost.

Tímto mladým mužem je student druhého ročníku Fakulty lesnické a dřevařské MZLU v Brně, oboru krajinného inženýrství Alexandr Pospíšil.

 

Téma dne – zalesňování zemědělských půd

Česká komora odborných lesních hospodářů uspořádala pod odbornou záštitou a finančním přispěním sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR dne 30. září 2004 v Pelhřimově celostátní seminář na téma „Zalesňování zemědělských půd“. Seminář byl určen odborným lesním hospodářům – členům zmíněné komory, pracovníkům státní správy lesů jak z krajských úřadů, tak z pověřených obcí, a také ostatním zájemcům.

Ve venkovní části semináře měli účastníci možnost posoudit na konkrétních příkladech zemědělských ploch uvažovaných k zalesnění způsoby provedení, volbu dřevin a jejich směsí. K tomuto tématu se rozproudila živá diskuse, při které zazněly i názory, že by hlavní motivací neměly být jen možnosti zisků z dotací, ale v první řadě by mělo jít o založení budoucího kvalitního lesa. Měla by být také zodpovědně zvažována volba ploch, aby nebyly zalesňovány kvalitní produkční zemědělské plochy.

 

Ze 7. sněmu lesníků České republiky

V kongresovém centru Silvia v Hradci Králové se 12. října t.r. konal 7. sněm lesníků, tentokrát na téma „Základní problémy lesnictví v roce vstupu do EU“. Uspořádaly je lesnické stavovské organizace Česká lesnická společnost, Národní lesnický komitét a Česká jednota lesnická. Jednání sněmu moderoval Ing. Jaromír Vašíček, Csc. Pořádáním sněmu navázaly lesnické organizace na předcházející Sněmy lesníků ČR. V letošním roce je zaměřen na základní problémy lesnictví v současné době.

V příspěvku Ing. Vladimíra Krečmera, CSc., zaznělo, že lesnictví se v celém světě nachází v historickém přerodu z odvětví čistě výrobního s pozoruhodnými samovolnými účinky lesa na krajinné prostředí a sociální aspekty lidské společnosti (službami lesa) na odvětví funkčně integrované - to je odvětví s rovnocennými složkami lesní výroby a služeb lesního hospodářství. Měli bychom se spojit se zbytkem nám podobné Evropy v úsilí o postoje veřejnosti vůči lesníkům.

Profesor Fakulty lesnické a environmentální ČZU Praha Ing. Josef Gross, Csc., hovořil o vizích lesnické legislativy. Mimo jiné zdůraznil, že je nutné pod požadavky a v řízení lesního hospodářství podle připravovaného v podstatě nového lesního zákona zahrnout všechny, nikoliv dělat výjimky typu národní parky, pro které některá ustanovení neplatí, ale jsou od MŽP u jiných vlastníků vymáhána včetně vyčíslování vzniklých „škod“ na životním prostředí. Rovněž je nutno sjednotit kontrolu hospodaření a nenechávat ji na více institucích, které často ani nespolupracují.

V příspěvku na témata Lesnická politika a Natura 2000 Ing. Josef Vovesný z Lesní správy Orlík nad Vltavou konstatoval, že je potřebné hledat novou kvalitu a obnovit důvěru mezi vlastníky lesů, jejich hospodáři a orgány zodpovědnými za ochranu přírody. Není těžké být v současnosti verbálním ekologem, ale je velmi těžké být odpovědným hospodářem.

Z příspěvku Ing. Františka Dejnožky z Hradecké lesní a dřevařské  společnosti, a.s., jsem si dovolil vybrat tuto závěrečnou pasáž: „Pravděpodobně jen takový vlastník dříví, který je a bude schopen a ochoten reagovat, přizpůsobovat a spolupracovat podle požadavků trhu se dřívím, má šanci na maximální cenu v daný okamžik. Takový vlastník bude a může finance docílené z prodeje dřeva znovu investovat do lesního majetku.“

Výkonný ředitel ČAPLH Ing. Jiří Kořínek se ve svém příspěvku na téma Zvyšování spotřeby dřeva na vnitřním trhu z velké části zaměřil na nezbytnost propagace lesnické a dřevařské problematiky. Uvedl úspěšný příklad z Rakouska, kdy se cílenou kampaní podařilo změnit myšlení veřejnosti ve vztahu k lesnictví a zpracování dříví. U nás pokus o propagační akci skončil na nedostatku finančních prostředků.

Podrobně se můžete se zněním příspěvků seznámit na internetové stránce www.cesles.cz.

V diskusi zaznělo:

Zákony a normy negativně ovlivňují trh se dřívím.

K větší propagaci spotřeby dříví chybí dobrá vůle. Firmám se zatím ještě daří dobře.

Musíme se naučit hájit sami sebe.

Dokud lesnické a dřevařské firmy a skupiny budou mezi sebou bojovat o moc a pozice, těžko se na společném postupu domluví.

Bez spojení MZe, MŽP a MMR v řízení lesního hospodářství ne nemůžeme domluvit na jednotném postupu.

Svoji profesní komoru mají například lékaři. Proč by ji nemohli mít i lesníci?

Pripravil Jiří Junek