Lesnický
podvečer byl věnován médiím
Do
bohatého spektra akcí, které pořádá Česká lesnická společnost, patří
i Lesnické klubové podvečery. Konají se pravidelně každý měsíc v Praze
na Novotného lávce. Výběr témat je bohatý. Například na říjen vybral
tajemník ČLS Ing. Pavel Kyzlík téma Lesnické a myslivecké časopisy.
Moderátor
lesnického podvečera Jiří Junek toto téma rozšířil na lesnická média všeobecně.
Nejprve vzpomněl zakladatele prvního lesnického časopisu HÁJ Jana Doležala.
V příspěvcích o historii, současnosti a záměrech časopisů dále
hovořil za Lesnickou práci a Svět myslivosti Ing. Otto Lasák, za časopis
Myslivost Ing. Jan Kasina, o vývoji a současnosti časopisu Silva Bohemica
hovořil Jiří Junek, který zmínil také podnikový časopis Lesu Zdar a
slovenské časopisy Lesník a Les. Vzpomněl spolupráci s redakcí
podnikového časopisu Lesů Slovenské republiky, s.p., Lesník. Bohužel je to
jen jedna z mála cest, kterou čtenáři – lesníci , myslivci a přátelé
přírody - dostávají informace z obou blízkých zemí.
O
elektronických médiích a jejich přednostech i nevýhodách hovořil
správce internetového portálu www.lesnictví.cz
Ing. Vít Skála. Na závěr svého vystoupení vyslovil přesvědčení o potřebnosti
tištěných i elektronických médií, která se vzájemně doplňují a mohou
existovat vedle sebe.
Přednášející
svoje příspěvky doplňovali ukázkami historických
i současných periodik i časopisů z okolních zemí. Pozornost vzbudil
zejména slovenský časopis Lesník. Lesnického podvečera se zúčastnili
takové osobnosti, jako například Ing. Ctirad Rakušan a Prof. Ing. Josef
Gross, Csc.
Typickým znakem naší doby je, že veškeré bytí a nebytí nejen lesnických periodik se točí kolem peněz. To bylo konstatováno i v diskusi. Krásné mohou být náměty a projekty na komunikaci s veřejností, ale na jejich realizaci nejsou peníze. V České republice bylo připraveno a částečně realizováno několik dobrých projektů, včetně lesní pedagogiky a námětu na lesnicko-dřevařsko-myslivecký televizní seriál, byly realizovány lesnické programy na významných akcích, ale všechny tyto záležitosti byly buď pozastaveny, nebo ztratily metodické a organizační zajištění. Kolegové ze Slovenska od nás nejprve čerpali náměty a zkušenosti, potom je zdokonalili a vytvořili vlastní projekty a úspěšně je realizují, i když také nemají finančních prostředků nazbyt. Správně odhadli důležitost akcí, které je potřeba podporovat. Pochopili, že si lesníci, myslivci a dřevaři nemohou před problémy a kontakty s veřejnosti hrát na mrtvé brouky a čekat, až je nějaký „odborník“ ve sdělovacích prostředcích napadne na základě mnohdy zkreslených a tendenčních informací. Bohužel my jsme v tomto ustrnuli.
Pochopitelně si nemůžeme myslet, že lesnictví, dřevařství a myslivost jsou středem zájmu veřejnosti, která netouží po ničem jiném, než po informacích z našeho oboru. Těžko proto také prorazíme s našimi časopisy na volný trh. Když tak jen ve velmi nízkém nákladu pro úzký počet čtenářů. Pozitivní záležitosti současné konzumenty informací příliš nezajímají.
Na Slovensku se však podařila jiná věc. V září tohoto roku oslavila redakce lesnického a mysliveckého televizního pořadu Halali sté vydání. Tento televizní čtrnáctideník je vysílán v sobotu dopoledne a je reprízován v úterý a ve čtvrtek vždy na stanici STV 2. U veřejnosti má velký ohlas. Sledují jej lesníci, myslivci a příznivci i ochránci přírody.
Pořad má vynikající úroveň a těší se všestranné podpoře Ministerstva pôdohospodárstva a Ministerstva životného prostredia Slovenské republiky. Škoda, že u nás nemá zatím podobný projekt šanci. Návštěvníci lesnického klubového podvečera měli možnost zhlédnout z CD nosiče srpnové vydání tohoto pořadu, který byl věnován myslivosti u Vojenských lesů a statků na Záhorí, lesnictví a zpracování dříví v Rakousku, informaci o tom, že do velké rodiny myslivců patří i prezident SR, zajímavá byla reportáž ze Dne stromu v lesnickém skanzenu v balocké dolině Vydrovo.
Lesy a jejich příspěvek k rozvoji
regionů po vstupu ČR do Evropské unie
Takový
byl název semináře, který 7. října 2004 uspořádal VÚLHM Jíloviště-Strnady
ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a připravil a uváděl
pracovník VÚLHM Ing. Jiří Matějíček, CSc., v Centru celoživotního
vzdělávání ŠLP ve Křtinách u Brna.
Tento
seminář navázal na obdobný seminář konaný v loňském roce na téma
lesy jako součást venkova. Podle názvu spolupořadatele semináře ve Křtinách
je jasné, že v tomto směru se novými aktéry na politické scéně
staly „kraje“.
Podle
Evropské komise přibližně 80% území EU může být označeno jako venkovské.
Lesy jsou více vnímány s perspektivou kvality přírody a krajiny a méně
jako ekonomická aktivita nebo nosič služeb. Budoucí evropská lesnická
politika bude klást pozornost na nemateriální užitky plynoucí z lesů
pro venkovské oblasti.
Na
semináři zazněly příspěvky na tato témata: Dotace ze strukturálních
fondů EU do lesního hospodářství v rámci operačního programu, Seznámení
s Programem rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje, Zkušenosti
s využitím biomasy z lesa jako obnovitelného a alternativního
zdroje energie, Příprava vyhlášky o náhradě újmy za ztížení lesního
hospodaření dle zákona č. 218/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
Ekonomicko-právní poradenství v lesním hospodářství ve vztahu k EU
a Inovace v lesním hospodářství. Velice konkrétní příspěvek Činnost
ŠLP Křtiny a jeho vliv na sociálně ekonomické klima v regionu přednesl
ředitel ŠLP Křtiny Ing. Jaroslav Martínek, CSc.
Podrobné
informace získáte ze sborníku, který je připravován jak v tištěné,
tak v elektronické podobě.
V pasáži
své přednášky Lesy a rozvoj regionů – venkova hovořil Ing. Matějíček,
CSc., o budoucím potenciálu, který vytvoří pracovní příležitosti,
dodatečné zdroje příjmů, umožní energetické využití dřeva a aktivity
pro volný čas, jako je venkovská turistika a rekreace. K tomu bude možno
využít politiky daní a odvodů, aktivního sdružení vlastníků lesa, tržní
realizace ekologických a rekreačních funkcí a iniciativy pro vytvoření rozšířeného
trhu práce. K tomu všemu je nutné čerpat informace.
Ze závěru semináře jsme vybrali tyto teze a myšlenky: les je budoucnost a má perspektivu. Lesnicko-dřevařský sektor má v EU šanci. Lesníci musí prokázat svoji profesionalitu a kompetentnost. Lesy v EU budou integrálnější, provádět národní lesnickou politiku bude obtížnější. A snad nejdůležitější zásady – bez ziskového lesního hospodářství nelze zajistit trvale udržitelné hospodaření. Lesníci musí sledovat trendy – co má v EU zelenou. Musí „vystoupit z lesů“ a komunikovat, aby tak zlepšili obraz své profese u veřejnosti.
Prestižní
cenu nožířů vyhrál student lesnické fakulty z Brna
Letos
se již XV. Mezinárodní salón rytců nožů konal ve dnech 2. a 3. října
2004 v Paříži na hlavním bulváru nedaleko Vítězného oblouku v nádherném
paláci z 19. století. Zúčastnilo se jí 105 vystavovatelů ze 35 zemí
Evropy, Asie, Afriky a Ameriky, všechno uznávaných a zkušených kapacit.
Na
nejprestižnější Mezinárodní salón rytců nožů, který pravidelně pořádá
mezinárodní organizace S.I.C.A.C., není možno se přihlásit. Účastníky z celého
světa zvou pořadatelé na základě odborného renomé a dosažených výsledků
na národních a jiných mezinárodních přehlídkách.
Po
slavnostním vyhlášení výsledků přehlídky se redaktoři odborných nožířských
časopisů a významných sdělovacích prostředků, sběratelé a účastníci
mezinárodního nožířského salónu shromáždili kolem nenápadného
osmadvacetiletého mladíka z Brna, který jako původně Čechoslovák,
nyní občan České republiky na tomto mezinárodním fóru vyhrál. Poprvé v historii
zvítězil umělecký rytec s kolekcí nožů zdobených loveckými motivy
od pravěku po současnost.
Tímto mladým mužem je student druhého ročníku Fakulty lesnické a dřevařské MZLU v Brně, oboru krajinného inženýrství Alexandr Pospíšil.
Téma
dne – zalesňování zemědělských půd
Česká komora odborných lesních hospodářů uspořádala pod odbornou záštitou a finančním přispěním sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR dne 30. září 2004 v Pelhřimově celostátní seminář na téma „Zalesňování zemědělských půd“. Seminář byl určen odborným lesním hospodářům – členům zmíněné komory, pracovníkům státní správy lesů jak z krajských úřadů, tak z pověřených obcí, a také ostatním zájemcům.
Ve venkovní části semináře měli účastníci možnost posoudit na konkrétních příkladech zemědělských ploch uvažovaných k zalesnění způsoby provedení, volbu dřevin a jejich směsí. K tomuto tématu se rozproudila živá diskuse, při které zazněly i názory, že by hlavní motivací neměly být jen možnosti zisků z dotací, ale v první řadě by mělo jít o založení budoucího kvalitního lesa. Měla by být také zodpovědně zvažována volba ploch, aby nebyly zalesňovány kvalitní produkční zemědělské plochy.
Ze
7. sněmu lesníků České republiky
V kongresovém
centru Silvia v Hradci Králové se 12. října t.r. konal 7. sněm lesníků,
tentokrát na téma „Základní problémy lesnictví v roce vstupu do
EU“. Uspořádaly je lesnické stavovské organizace Česká lesnická společnost,
Národní lesnický komitét a Česká jednota lesnická. Jednání sněmu
moderoval Ing. Jaromír Vašíček, Csc. Pořádáním sněmu navázaly lesnické
organizace na předcházející Sněmy lesníků ČR. V letošním roce je
zaměřen na základní problémy lesnictví v současné době.
V příspěvku
Ing. Vladimíra Krečmera, CSc., zaznělo, že lesnictví se v celém světě
nachází v historickém přerodu z odvětví čistě výrobního s pozoruhodnými
samovolnými účinky lesa na krajinné prostředí a sociální aspekty lidské
společnosti (službami lesa) na odvětví funkčně integrované - to je odvětví
s rovnocennými složkami lesní výroby a služeb lesního hospodářství.
Měli bychom se spojit se zbytkem nám podobné Evropy v úsilí o postoje
veřejnosti vůči lesníkům.
Profesor
Fakulty lesnické a environmentální ČZU Praha Ing. Josef Gross, Csc., hovořil
o vizích lesnické legislativy. Mimo jiné zdůraznil, že je nutné pod požadavky
a v řízení lesního hospodářství podle připravovaného v podstatě
nového lesního zákona zahrnout všechny, nikoliv dělat výjimky typu národní
parky, pro které některá ustanovení neplatí, ale jsou od MŽP u jiných
vlastníků vymáhána včetně vyčíslování vzniklých „škod“ na životním
prostředí. Rovněž je nutno sjednotit kontrolu hospodaření a nenechávat ji
na více institucích, které často ani nespolupracují.
V příspěvku
na témata Lesnická politika a Natura 2000 Ing. Josef Vovesný z Lesní
správy Orlík nad Vltavou konstatoval, že je potřebné hledat novou kvalitu a
obnovit důvěru mezi vlastníky lesů, jejich hospodáři a orgány zodpovědnými
za ochranu přírody. Není těžké být v současnosti verbálním
ekologem, ale je velmi těžké být odpovědným hospodářem.
Z příspěvku
Ing. Františka Dejnožky z Hradecké lesní a dřevařské
společnosti, a.s., jsem si dovolil vybrat tuto závěrečnou pasáž:
„Pravděpodobně jen takový vlastník dříví, který je a bude schopen a
ochoten reagovat, přizpůsobovat a spolupracovat podle požadavků trhu se dřívím,
má šanci na maximální cenu v daný okamžik. Takový vlastník bude a může
finance docílené z prodeje dřeva znovu investovat do lesního
majetku.“
Výkonný
ředitel ČAPLH Ing. Jiří Kořínek se ve svém příspěvku na téma Zvyšování
spotřeby dřeva na vnitřním trhu z velké části zaměřil na
nezbytnost propagace lesnické a dřevařské problematiky. Uvedl úspěšný příklad
z Rakouska, kdy se cílenou kampaní podařilo změnit myšlení veřejnosti
ve vztahu k lesnictví a zpracování dříví. U nás pokus o propagační
akci skončil na nedostatku finančních prostředků.
Podrobně
se můžete se zněním příspěvků seznámit na internetové stránce www.cesles.cz.
V diskusi
zaznělo:
Zákony
a normy negativně ovlivňují trh se dřívím.
K větší
propagaci spotřeby dříví chybí dobrá vůle. Firmám se zatím ještě daří
dobře.
Musíme
se naučit hájit sami sebe.
Dokud
lesnické a dřevařské firmy a skupiny budou mezi sebou bojovat o moc a pozice,
těžko se na společném postupu domluví.
Bez
spojení MZe, MŽP a MMR v řízení lesního hospodářství ne nemůžeme
domluvit na jednotném postupu.
Svoji
profesní komoru mají například lékaři. Proč by ji nemohli mít i lesníci?
Pripravil Jiří Junek