Lesníci se připravují na kůrovcovou
kalamitu
Extrémy počasí v loňském roce – vysoké teploty a
sucho – výrazně snížily
vitalitu smrkových porostů. Tím vznikly mimořádně příznivé podmínky
pro vývoj a množení nejnebezpečnějšího z našich kůrovců – lýkožrouta
smrkového. Došlo k jeho všeobecnému přemnožení, gradaci. Téměř ve
všech polohách se u něho vyvinuly tři generace, včetně sesterských
pokolení. Jsou ověřené případy,
kdy kůrovec ze dvou nebo tří zapomenutých vývratů z roku 2002 napadl
do konce roku 2003 kolem sta stojících
smrků. Je nutné připomenout, že kůrovec nenapadá jen „umělé“ smrkové
porosty, ale dokáže zničit i převážně smrkem tvořené
porosty naprosto přirozené skladby a vhodné
provenience, vzniklé převážně přirozeným zmlazováním.
Je nebezpečný nejen pro lesy hospodářské, ale i původní a přirozené.
Patří kůrovec do lesa? V přírodních lesích je nedílnou součástí ekosystému, v hospodářských lesích je stejně vítán jako myši v domácnosti, škůdci na polích a v sadech, cizopasníci a původci chorob u zvířat a u lidí. Oni také zajišťují rovnováhu v přírodě. Když kůrovec zničí stovky hektarů zdravého lesa v Národním parku, který byl vyhlášen pro mimořádnou kvalitu přírodního prostředí, nevznikne hospodářská škoda, protože porosty již nejsou určeny k funkcím produkčním, ale mimoprodukčním. I když měly i značnou hodnotu krajinotvornou pro zachování určitého typu ekosystému. Zachování hospodářských lesů a jejich ochrana proti škůdcům je ovšem nutná pro zachování lesů příštím generacím. V žádném případě si kůrovcovou kalamitu nevymysleli lesníci, aby mohli těžit dřevo. Lesníci musí razantně zasáhnout proti kůrovci i bez ohledu na případné politické a jiné tlaky. V přírodě se případné chyby napravují podstatně déle, než je doba jednoho volebního období.
Jak
jsou lesníci na zvládnutí kůrovcové kalamity připraveni?
V roce 2003 proběhly rekognoskační lety nad nejpostiženějšími oblastmi za účasti státní správy, ale i odborných lesních hospodářů. Lety se osvědčily a jsou naplánovány i na letošní rok.
Ministerstvo zemědělství vydalo 31. 10. 2003 rozhodnutí, které nařizuje vlastníkům lesů provést opatření v ochraně lesa a zároveň byly vydány „doporučené technologické postupy při ochraně lesa proti kůrovcům“.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranná služba provádí instruktáže vlastníků lesů, odborných lesních hospodářů, státní správy všech stupňů, včetně vrchního státního dozoru MŽP - České inspekce životního prostředí.
Jsou upřesňovány postupy tlumení kůrovců v této mimořádné kalamitě způsobené suchem.
Na společných poradách MZe a MŽP se koordinuje a upřesňuje společný postup obou resortů.
„Nebezpečí kůrovce v roce 2004“ byl název celostátního 28. setkání lesníků tří generací, které uspořádala 19. února t. r. v Praze Česká lesnická společnost ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady. V přípravě tohoto článku bylo použito části referátů na tomto setkání, které navštívilo na 250 lesníků opravdu všech generací a oborů lesnické činnosti od výzkumu a řízení po praxi.
V roce 2003 bylo zpracováno přes 1 mil. m3 kůrovcového dříví. Oproti r. 2002 byl zpracován pětinásobek. Prognóza pro rok 2004 je velmi složitá, ale objem kůrovcového dříví by neměl překročit 2 mil. m3. To by umožnilo kvalitní zpracování dřeva bez znehodnocování na skládkách a výrazně by tento objem neměl ovlivnit ani cenovou politiku.
Rozvoj
gradace kůrovců v roce 2003 lesníci nezavinili. K likvidaci předpokládané kůrovcové kalamity v letošním
roce jsou hlavními úkoly lesníků zejména vyčištění porostů od kůrovcového
dříví do 31. března t. r., včasné položení dostatečného množství lapáků
a lapačů a kvalitní a rychlá asanace kůrovcového dříví. Každou nedůslednost
kůrovec potrestá.
Jiří Junek
Ilustračné foto: archív