Zajíc je jen začátek

Karel HROUZEK

Podřipské zájmové sdružení nájemců honiteb (dále Sdružení) v současné době zastupuje čtyřiatřicet mysliveckých sdružení a spolků hospodařících na téměř čtyřiačtyřiceti tisících hektarech honebních pozemků rozkládajících se od hranic s mělnickým až po hranice s mosteckým okresem. Je to téměř prakticky - kromě dvou honiteb - celá část litoměřického okresu na jih od Labe. Členy jsou honitby Ledčice z mělnického okresu a na druhé straně Třtěno z Lounska a Řísuty z Mostecka.

Tato oblast vždy patřila drobné zvěři. Změna zemědělské výroby celkově, a především druhová skladba z uplynulých patnácti let, silně zasáhla do stavu populace koroptví, bažantů, zajíců a dalších druhů, nejen myslivecky obhospodařované volně žijící zvěře. Vlivy negativně působící na celé populace se silně projevily na výrazném poklesu jejich stavů.

V období mezi zimou a jarem loňského roku se zvýšil počet nalezených padlých zajíců. Na první pohled byli v dobré výživové kondici. Proto jsme na náklady Městskéko úřadu Roudnice nad Labem jich několik zaslali do státního veterinárního ústavu na pitvu. Ta prokázala silné zamoření parazity, kteří také byli důvodem úhynů. Co s tím? Léčit? Nikdo to v takovém rozsahu nezkusil, ale nejhorší je, když se nedělá vůbec nic. A tak jako prvořadý cíl sdružení, vznikajícího na podnět státní správy myslivosti, vyvstala záchrana zaječí populace.

Zde je třeba poznámka. Prvotním účelem a předmětem činnosti Sdružení je rozvoj krajiny Podřipska (dnes od Řípu přes Zaječí, hrad Házenburk, až po Košťálov ve Středohoří) s cílem tvorby a udržování vyrovnaného životního prostředí a péče o zvěř a ostatní živočichy v daném rajonu, především se zaměřením na jejich zdravotní stav a optimalizaci jejich počtu. To, že jako pilotní akce přišla léčba zajíců, je skutečně jen náhodné.

Souběžně s organizační přípravou formálního vzniku Sdružení již běžely vlastní terénní práce. V první fázi to byl především sběr a laboratorní vyšetření uhynulých zajíců respektive jejich trusu. Skutečnost předčila nejhorší předpovědi. Z přibližně dvou set vzorků jen u dvou nebyla prokázána silná invaze parazitů.

Je třeba říci, že vedení města Roudnice n. L. a Krajského úřadu Ústeckého kraje vyslyšelo žádost o pomoc. Zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo pro Sdružení příspěvek na léčivo pro zajíce a jejich důslednou veterinární kontrolu ve výši téměř 370 tisíc korun. Byly to dvě třetiny z celkového rozpočtu této akce pro loňský rok. Zbývající třetinu uhradili jednotliví členové Sdružení výrobou zaječích krmných linek a jejich zásobováním, prakticky okamžitě od žní, především ovsem. V současné době je krmných linek (sestávajících ze slaniska, krytého korýtka s možností předložení mrkve a krmné řepy, v případě potřeby i zdroje vody nepřístupného pro spárkatou zvěř) rozmístěno přes pětapadesát.

Asi tak od poloviny října bylo to těchto krmelečků předkládáno pro tyto účely vyrobené granulované krmiva. Každý myslivec ví, že dostat zajíce ke krmelečkům není vůbec jednoduché. Jenomže jinde jim medikamentované krmivo zatím neumíme předložit. Trochu nám nahrála současná zima, které je přeci jenom trochu přiměla podívat se ke krmným linkám.

S prvním předkládáním se začalo těsně před Silvestrem, v polovině ledna se opět sbíral z okolí linek zaječí trus k laboratornímu vyšetření na účinnost předložených protiparazitárních léčiv tak jak je navrhli veterináři v čele s doc. K. Bukovjanem. Zároveň jsou předkládány další léčiva, tentokrát proti kokcidiím. Takže na vyhodnocení této první etapy snažení myslivců o záchranu základu pro rozvoj zaječí populace je třeba počkat ještě alespoň dva měsíce. Ono dvakrát vyšetřit trus od všech krmelečků představuje hodně přes tisíc laboratorních vyšetření, a to není za hodinu.

Akce zajíc již běží a nic ji už nezastaví. Poběží i nadále, počítá se s tím, že léčiva budou předkládána minimálně dvěma dalším generacím. Také by měla být výrazně upravena druhová skladba dosud hrůzně zaplevelených neúživných ploch a dalších „ladem“ ležících polí, luk a mezí. V současné době jsou však již zpracovávány za pomoci vědeckých a výzkumných pracovišť podklady pro dlouhodobý výhled rozvoje vyrovnané optimálně sladěné krajiny v zájmu zemědělské výroby i volně žijících zvířat. Významně přitom pomáhá Ing. František Havránek s Institutem ekologie a chovu zvěře, či doc. Miloslav Vach s lesnickou fakultou zemědělské univerzity v Praze.

Ing. Karel Hrouzek, státní správa myslivosti města Roudnice n. L.